Ekologická olympiáda s J.Slavíčkem!

Ekologická olympiáda ve Valašských Kloboukách – nyní s úsměvyMusel jsem ji navštívit pro její neopakovatelnou atmosféru.Ještě za tmy jsem proto zamířil na uherskobrodské nádraží, kde bylo na tuto časnou dobu neobyčejně živo.Mnozí tam přítomní mířili do zaměstnání, mládež nejspíše na nultou hodinu do škol. Jejich mluva, prostoupená vulgaritami, mě definitivně probudila. Já se vydal vlakem do Divnice, následně autobusem do Valašských Klobouk.Poněkud opožděně, protože už předcházející den, tedy ve čtvrtek, studenti analyzovali vzorky dat, zodpovídali ekologické pojmy a večer se obecenstvu představili dovedně utvářenými scénkami ekologického zaměření.Broďané prý ztvárněním pandy a bambusem. Ten je, jak známo, dutý, ale u pand těžko vybírat, že ano? Udýchán, tak tak jsem stihl úderem osmé páteční hodiny odjíždějící autobus s devíti studentskými tříčlennými kolektivy, jejich pedagogickým doprovodem, ba i porotci do chráněné přírodní rezervace nad městem.Ústředním tématem letošní olympiády totiž byly solitéry, tedy stromy zvlášť pozoruhodných vlastností.Exkurzi jsme započali v prostoru známé rozhledny Královec, od ní jsme pak postupně krok za krokem sestupovali do přírodní rezervace Dobšená.Každou chvilku se někdo z početného kolektivu odskočil pro nějaký ten hříbek do okolního porostu. Po jeho návratu bylo co obdivovat, respektive co závidět.V okolí stezky se už na první pohled snoubilo a snoubí všechno to, co činí naší přírodu krásnou a svým rázem neopakovatelnou.Naši výpravu vedl ekologický guru, pan Mirek Janík, jehož přítomnost byla zárukou nejenom nabytí patřičných vědomostí, ale i originálního přístupu k přírodě jako takové.Ten se totiž na místě samotném nespokojil pouze s výkladem historie přírodní rezervace, ale poutavou formou neustále poukazoval na tolik a tolik důležité sepětí přírodních prvků a lidského elementu.Zvuky píšťaly v jeho rukou byly toho jedinečným uměleckým dokladem. Z jeho slov pak přímo vyzařovala láska k valašské krajině, takže nejenom studenti, ale i my, dospěláci, jsme naslouchali jeho úvahám s neobyčejným zájmem a plným soustředěním.Člověk se tím odpoutával od ruchu měst se současnou masou předvolebníc slibů a jiných dočasných lákadel.Studenti pak dostali za úkol pomocí kolíků a pletiva zabezpečit mladé stromky před případným okusem zvěří.Činili tak, mě však překvapily souběžné hrátky některých pedagogů i porotců, z nich vyjímám házení hliněných kuliček, upevněných na pruty, co nejdál…

Holt, mládí, ale přiznám se, že i já jsem švihu prutu neodolal…V závěru našeho pobytu pan Janík zařadil do programu i originální pohybové prvky, při kterých názornou formou dokumentoval jednotu hmoty a energie, tedy stav, který prostupuje celým našim vesmírem.Sepětím pohybových kreací, střídaných s chvilkami naprostého ticha, šlo o více jak působivé představení v lůně překrásné přírody.…i když mně viděné občas připomínalo vzdávající se bojovou jednotku… Po návratu do města nám bylo dopřáno stát se svědky zajímavé ukázky formování korun stromu zkušeným arboristou.Mohli jsme jen obdivovat jeho neobyčejnou pohybovou zručnost, kterou se prostřednictvím lan a karabinek dostával do koruny statné lípy.V ní pak dokázal jasnou a přehlednou formou nás, zdola nahlížejícím, zasvětit do principů své práce, tedy ochrany dřevin a jejich vzhledového utváření.Co na tom, že Slavíčkovi v jednu chvíli připomínal na větvi zavěšeného lenochoda. Dost, alespoň podle mého názoru taktéž riskoval, bylo totiž pátek třináctého. Po skončení této excelentní ukázky lidské dovednosti propojené s ochranou přírody pak studenti byli seznámeni s hlavním úkolem olympiády, jeho praktickou složkou.Měli navrhnout a posléze do map intravilánu města zanést návrh optimálního rozložení dřevin i prvků kulturního rázu.Konkrétně do ploch dosud málo využívaných.Neměli to vůbec v jednoduché, neboť při svém konání museli respektovat přirozený ráz krajiny, daný skladbou původních dřevin.K dovršení všeho byla jejich činnost střídána s „poznávačkou“ dvaceti druhů rostlin a živočichů, ba i řezáním kmínků dřeva na předem určené rozměry, aniž mohli využít jakékoliv míry.Půvabnou mladou porotkyní jsem byl rovněž u poznávačky lákán k určování přírodnin. To tak ještě, ztrapnit se.S díky jsem odmítl.Raději jsem s Mirkem u jeho stavení řešil problematiku současného světa, imigrační problémy, demografický vývoj.Skoro ve všem jsme se shodli, akorát v jednom případě jsem v dialogu uhýbal očima.Ani pedagogové v těch chvílích nezaháleli, neboť bylo pověřeni na kouzelné roubence Kosence výrobou stromečků štěstí z měděných drátků a drobných korálků.V tu chvíli celá atmosféra v interiéru Kosenky a občasných v ní slyšených bonmotů mně připomínala draní peří na vesnicích dávné minulosti.Kam se jenom lidské oko podívalo, tam jinak bylo ukázkově živo.  To nejdůležitější se však mělo odehrávat až po večeři v jídelně školy. Studenti se měli pokusit obhájit výsledky svého odpoledního konání.Každé tříčlenné družstvo předstupovalo před porotu, mimochodem též tvořenou mladými lidmi, se záměrem její členy přesvědčit o způsobech řešení výše uvedené problematiky.Broďanům jsem ještě před výslechem v nestřežené chvíli doporučil, aby porotce, pokud možno při své obhajobě nepustili ke slovu.Jelikož však byly v soudním tribunálu početně zastoupeny i ženy, byl to téměř nesplnitelný úkol. Ale i tak se tříčlenné kolektivy obhajoby zhostily jak jinak než na výbornou.Jejich mluvčí porotcům nebojácně překládali své argumenty, uměli diskutovat a hájili svou pravdu stejně zarputile jako Jan Hus před kostnickým koncilem. Porota tak měla následně až do pozdních nočních hodin co činit, aby přemíru všech vyslechnutých údajů zpracovala a stanovila tím pořadí kolektivů.Učitelé v tu večerní dobu sledovali neobyčejně šikovné ruce místního řezbáře při vytváření holubiček ze smrkového dřeva.Já neodolal pokušení a po vypůjčení velmi ostrého nože od umělce se pokusil na svém klíně o obdobné činění.Co mám říkat, přežil jsem, ba i pohlaví si se štěstím zachoval…Ráno následujícího dne pak došlo na očekávané vyhlášení výsledků, rozdílení diplomů a drobných věcných darů.Vítězem ekologické olympiády se stala trojice studentů ze Vsetína, na druhém místě se umístili studenti ze Slavičína, no a třetí pak skončili právě Broďané.Celé tři dny panovala na gymnáziu a na Kosence atmosféra vzájemného porozumění, čehož dokladem byly upřímné úsměvy kam se jenom oko podívalo.Dík za veškeré to dění patří již tradičně obětavým organizátorům soutěže z ČSOP Valašské Klobouky, Vysokého Pole, místního gymnázia a dalších zúčastněných složek.Důležitější než veškeré soutěžní úsilí a celkové dění bylo poznání, že mládí z našich škol je alespoň ve výběru připraveno převzít odpovědnost za stav a ochranu našeho životního prostředí.A to je to, na co bychom měli být všichni oprávněně hrdí.

Jaromír Slavíček

Příspěvek byl publikován v rubrice Publicistika se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>