Baťa,kam se podíváš !

Schválně,vy,co jste otevřeli web Patriotů a začínáte číst tento text,tipněte si,o kom,o čem mluvím?  Baťa na každém rohu.                                                                                                                                Samozřejmě,že to nebude ani Zlín ani Otrokovice. To by bylo příliš snadné a ohrané.                              Ale existuje místo nedaleko Uherského Brodu,kde věta v titulku platí.                                 Beze zbytku.                                                                                                    Takovým místem je město Partizánske na Slovensku.Jeho součástí je i obec s názvem Malé Bielice.To uvádím proto,neboť toto místo vytvoří záminku pro návštěvu Partizánskeho.Totiž Malé Bielice vešly ve známost vybudováním termálních lázní.A je to jasné.Uděláme si výlet,jednodenní pobyt v termálech a místo poledního lenošení na lehátku, zajedeme  do centra Partizánskeho.                                                                                       Nevyděste se.Hned v centru narazíte na dvoumetrovou sochu Tomáše Bati. Ano.Tomáše Bati,přestože on neměl s vybudováním Baťovan,tak se obec jmenovala do roklu 1949,nic moc společného.Obec Baťovany vznikla přičiněním až Jana Antonína Bati mezi léty 1936-1939.Když přijedete do Parizánskeho dnes,zdá se vám,jako byste byli v Otrokovicích. Baťa tady,tedy v Baťovanech,vybudoval obuvnický komplex,podobný výrobním budovám ve Zlíně či Otrokovicích.Ale nezůstalo jen u závodu.Podobně,jako ve Zlíně,i tady postavil klasické červené domky pro dělníky.Ulice jsou přímočaré bez zatáček,železniční trať protíná město uprostřed.Starý muž sedící na lavičce nám ukazuje rukou,kde je ulice Červená.Tam jsou zachované původní Baťovy domky z červených cihel,i když dnes i s „lidovou“ architekturou.Přesto celý ráz ulice vás přenese do baťovských dob. Navíc v každém domě pes a za zmínku stojí text výstražné tabulky na jedné brance k červenému domku:       “Tu stráži dobrý pes,má však slabé nervy.“                                                                                                 Dobrá žena nám ukáže cestu k hlavnímu náměstí.Není náměstí jako náměstí.Střed tvoří velký městský park.Na jednom konci parku,náměstí se ocitnete tvář.v tvář monumentu,který vám vyrazí dech. Funkcionalistický kostel Dobrého srdce Ježíšova.                                                                              A jsme opět u Batě,neboť autorem je Baťův architekt Vladimír Karfík,mimo jiné autor Baťova mrakodrapu ve Zlíně či hotelu Moskva rovněž tam.Z našeho pohledu je kostel zajímavý i tím,že byl převzat projekt z neuskutečněné stavby kostela v Otrokovicích.  Byl trochu upraven, snížen,aby optimálně vytvořil dominantu náměstí.Měl být vysvěcen v dubnu 1949,ale poměry tento záměr zhatily.                                                                                                                                                                Oficiálně byl vysvěcen až v roce 1990.                                                                                                     Pokud se domníváte,že Batě bylo již dosti,hluboce se mýlíte.                                                                    Celý střed města lemují,na různých místech, tabulky s citáty, hesly,slogany Tomáše Bati,například         “Ne zítra,ale dnes!“                                                                                                                                      „Slovo dělá muže!“                                                                                                                                    Když se vám bude zdát,že hesla nějak houstnou,zvedněte hlavu.Váš zrak spočine na velké budově s nápisem:STREDNÁ ODBORNÁ ŠKOLA JANA ANTONÍNA BAŤU. Ano, je to pocta muži,který na zelené louce vybudoval obuvnické závody i celé město. Závody byly přejmenovány na Závody 29.augusta Partizánske.V nejlepší době zaměstnávaly až 12000 pracovníků.Boty se vyráběly od roku 1939 až 1989.                                                                                                                                               Jsme stále na hlavním náměstí. Vaši pozornost rozhodně upoutá barevný záhon poblíž sochy Tomáše Bati. A vedle ještě větší záhon s barevným artefaktem uprostřed.Zvědavost vám nedá,abyste zblízka identifikovali, jaké květiny jsou zasázeny na těchto záhonech.Pojďme blíž a ještě blíž.Ani ve snu by vás nenapadlo,že kruhový záhon může být vysázen z barevných dámských střevíčků! To je pocta řemeslu,které ovládalo město!                                                                                                                    Ale pověstná tečka nad i teprve přijde.                                                                                                        Posuneme se kousek dál směrem k Tomáši Baťovi,k druhému barevnému záhonu.To snad ne! Uprostřed záhonu vévodí celému vstupu na náměstí,tedy do centra města obrovská červená dámská lodička! A zmiňovaný T.Baťa na ni rozhodně vidí.                                                                                      Tím samozřejmě Baťové nekončí.                                                                                                              Kdybychom si chtěli odpočinout na lavičce v parku,nemůžeme minout obrovské panely a vyobrazením Jana Antonína Bati s jeho podrobným životopisem.                                                                                    Jiné bilboardy odkazují na Baťovku,pro netuzemce společnost s tajemným obsahem,nebo loterii,která rovněž nosí Baťovo jméno.                                                                                                                          Co bychom si tak odnesli,odvezli jako souvenir. Z města obuv přece nějaké boty.Zbytky nějaké výroby udájně v Partizánskem zůstaly,podobně jako ve Zlíně,obchodů nabízející obuv je zde taky dost,tak proč ne?                                                                                                                                                      Je únor,tak se poohlédneme po nějakých vyteplených botách vhodných do ůnorového času.Dokonce vystavené boty,ty,co se líbí a zároveň hodí k oblečení, mají i odpovídající velikost                                    Sem s nimi !                                                                                                                                                A máme souvenir praktický a zároveň vzpomínku na město Partizánske,město obuvi.                              Až v autě jsem podrobněji prozkoumal obal i boty.                                                                                      Nikde nic až malý textilní praporek,malá stužka nenápadně sdělovala,že bota je Made in PCR-v Číně.  Takže souvenir mám.                                                                                                                                  Praktický,z města obuvi.                                                                                                                              Bohužel jen z obchodu,nikoli z výroby.                                                                                                        Tak nevím,co by tomu říkali Baťové.                                                                                                            Ale to se zeptám až někdy příště.                                                                                                                J.K.

.

Příspěvek byl publikován v rubrice Publicistika se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář