Zlověstný tanec…..J.Slavíček

Zlověstný tanec
O nemocích byly napsány tisíce a tisíce velmi odborně laděných stránek, ale jen nemnoho o jejích duších.
I současná pandemická nemoc nákazy koronavirem je i v dnešní době tajemná a jen pozvolna odkrývá svá tajemství těm, kteří ji zkoumají.
Má ale tato hrozná nakažlivá nemoc svoji duši?
Odpověď zní:
Ano, zcela určitě má!
Je totiž stavem, kdy organismus tělem i psychikou bojuje proti exotickému viru, který je lidskému tělu zcela cizí, nepřirozený.
Organismus v tomto klání většinou uspěje, nejednou však náporu nemoci sdružené s jinými chorobami i podléhá.
Nechce se věřit tomu, že se v této situaci lidské tělo staví paradoxně samo proti sobě, neboť svou přehnanou obrannou reakcí bojuje proti vlastním tkáním.
Uvedený proces se tak dá s nadsázkou nazvat jakousi „občanskou válkou“. Bílé krvinky, mající na starosti naši imunitu, se v ní pouštějí do nelítostného boje.
Ten je však vždy provázen přítomností ošklivého mužíka, říkejme mu zánět, který nositeli neblahého osudu působí nemalé potíže, a to nejen fyzické, ale i duchovní.
Bolest v takových chvílích prostupuje celé pacientovo tělo, obtížně zvládnutelná horečka jej sužuje více a více.
Trpícímu záhy narůstají dechové obtíže, které jsou v řadě případů zvládány jen s nezměrným úsilím zdravotníků.
Viróza se stává, obrazně řečeno, zlou vílou, která tančí v lidském těle a hledá místa, kterým by mávnutím svého zlověstného proutku způsobila co největší zkázu.
Postihuje plíce, srdce i ledviny.
Kolem planoucího ohniště zánětů vlaje při její taneční variaci nachově zbarvený závoj.
Obdařuje „nevinného“ krůpějemi nemalého bolu, přičemž zdáli je slyšet její zvonivý a zlomyslný smích.
Jen zřídka na nedlouho odtančí o kousek dál, aby vyčkala své příležitosti a pak znovu se obávanými tanečními kroky k churavému přiblížila v záměru mu co nejvíce ublížit, a tím ho uvést do stavu neskrývaného zoufalství.
Je nemilosrdná, napadá muže i ženy, mladé a staré, ba i děti.
Nemusí bezprostředně zabíjet, ale na druhé straně si nedá a nedá pokoj a přemýšlí o „zmarnění“ dalších lidských orgánů.
Nespokojuje se však jenom s tělem nemocného, šlehá i jeho mysl a brání mu vnímat krásy tohoto světa.
Na léky příliš nedá, odolává jim, pouze vakcína by zastavila její ďábelské konání.
Té se zatím obávaná tanečnice nemusí obávat, trpělivě vyčkává, až utrpením zesláblý jedinec jí přestane odolávat a ona mu mohla zasadit konečnou ránu.
Pak znovu k oběti přitančí, aby se pokusila nemilosrdným máváním proutku zkázy své zlověstné dílo dokonat.
Je náladová, vysmívá se všem s dobrou myslí, jen tančí a tančí, přičemž její zlomyslná očka bloudí prostorem, aby si s nekalým úmyslem vyhlédla svou další kořist.
Je nespočet rad, jak od nás takovou nemoc odradit, tu zlou neodbytnou tanečnici.
Nejlépe bude vhodné považovat tuto vílu za obtěžující taneční dámskou volenku, které musíme už preventivně, tedy důslednou hygienou a předběžnou opatrností, dávat rázně „košem,“. V opačném případě nás může její tanec přivést do nevratných osudových závratí!
Držme si palce!
Jaromír Slavíček
Příspěvek byl publikován v rubrice Zprávy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář