Školáci píší pro náš web! Přečtěte si vyprávění žákyně základní školy!

DĚDOVO PRVNÍ AUTO

Když se děda rozhodl, že si koupí své první auto, bylo mu asi 26 let. To už byl perfektně připravený k řízení, protože v roce 1969 (to mu bylo 24 let) dělal v Luhačovicích jízdy v autě Škodě 1000 s instruktorem p. Tchořem a získal řidičský průkaz. V té době za autoškolu zaplatil 700 Kčs. Velmi se těšil na koupení svého vlastního auta. Tehdy měl už jednu dceru a chtěl s rodinou jezdívat na výlety a na nějaké ty dovolené. Dříve to bylo tak, že si první musel podat žádost tzv. si „vinkulovat vklad“, aby mu vůbec nějaké to auto prodali. Čekání bylo dlouhé, ale vyplatilo se. Nakonec se dočkal v září roku 1971. Auto mu vydali ve Zlíně. Děda už na něho čekal od brzkého rána a něco málo po poledni se dočkal. Ale jeho první dojem nebyl úplně kladný. Auto bylo celé špinavé od bahna. Teprve až na parkovišti před dědovýma očima ho umyli. Nakonec se z něho na tu dobu vyklubalo krásné, vyšňořené autíčko, bílé barvy tzv. „slonová kost“, takže se dědovi představy splnily. Hlavně nechtěl auto žluté barvy. Značka byla Škoda 100, na tu dobu hodně moderní auto, dokonce si děda i dnes pamatuje státní poznávací značku GTA 4110. Stálo 47 000 Kčs. Když si ho dědeček odvážel, už myslel jen na svoji rodinu, jak se jim bude líbit. Asi po hodině cesty konečně dorazil domů. Babička hned vyběhla z paneláku a nemohla uvěřit svým očím. Byla úplně ohromená a měla strašnou radost, že mají své první auto. Hned při další jízdě museli doplňovat benzín, který tehdy stál 4,30 Kčs/l. Rodinka začala podnikat různé vyjížďky do přírody. Jednou za čas navštívili rodiče nebo se vydali na rodinný výlet do Tater. Tohle bylo jejich nejoblíbenější místo, kam se vždy s chutí vraceli. Jednou, jak se vydali na výlet do Trojanovic pod Radhoštěm, si v autě zabouchli klíče a tak museli jít i s malými dětmi do nejbližšího statku pro pomoc. Ti jim vypůjčili drátek, ze kterého si udělali smyčku a vypáčili dvířka. Po úporném trápení s dveřmi se konečně vydali zpět domů. Tímhle způsobem stihli najezdit dobých 50 000 km. Auto jim dobře sloužilo devět let. Poté ho děda prodal své sestře, o které věděl, že milované autíčko bude v dobrých rukou.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené, Publicistika. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>