UHERSKÉMU BRODU
František Kožík, 1972

 

Buď zdrávo, město statečných,
jemuž v čele stála čest!
Štít jejich byl jak padlý sníh
- a nad ním ratolest.

I králové se sklonili
před muži na hradbách.
Jim zvony pravdu zvonily -
a nevpustily strach.

Pak písmák zapsal myšlenku,
již zbarvil krve nach.
A chlapci zašli do šenku
ji vyznat v písničkách.

Ej, Brode, nech ať ožije
tvá sláva bez příkladu!
A příští čas ať sladký je
jak hrozen z vinohradu!

Napsáno k 700. výročí povýšení města Uherský Brod na město královské.

Uherský Brod patří k nejstarším sídlům na jihovýchodní Moravě. V jeho okolí se vyskytoval člověk již v dobách prehistorických, o čemž svědčí četné nálezy  z doby kamenné, kdy v Uherském Brodě, na Kyčkově, byly objeveny stopy po opevněném sídlišti.O působnosti Velkomoravské říše na území města svědčí objev základů starého kostelíka, nalezeného pod podlahou dnešního kostela církve československé Mistra Jana Husa, kdysi farního kostela sv. Jana Křtitele. Rozměry jeho čtvercové lodi a oválného kněžiště odpovídají kostelíku v Šildrově zahradě ve Starém Městě a kostelíku č. 4 v Mikulčicích. Sám kostel sv. Jana Křtitele je jedním z nejstarších kostelů v kraji. Při kostele stál zeměpanský dvůr a celnice. V jeho blízkosti vedly a křižovaly se důležité obchodní a vojenské cesty a končila tu hranice české říše.

První písemná zmínka o osadě Na brodě je doložena k roku 1131 z listiny olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Během svého trvání mělo toto místo několik názvů. Kromě již zmiňovaného to bylo v roce 1272 de Broda, 1273 Vngaricali Broda, 1415 Brod Uherský a od roku 1846 již Uherský Brod.

K městské lokaci došlo bezprostředně po zhoubném uhersko-kumánském nájezdu v roce 1253. Nové město mělo za povinnost bránit nepřátelským vpádům na Moravu, ale bylo i důležitým tržištěm na cestě do Uher. Svědčí o tom listina krále Přemysla II. z roku 1272, která dosvědčuje, že tehdy měl Brod již důležité právo skladu a byl královským majetkem. Dne 29. října 1272 pak král Přemysl Otakar II. udělil Brodu právo hlubčické a stanovil povinnost obchodníkům jedoucí přes Brod vyložit ve městě své zboží k prodeji po dobu osmi dnů.

Přemyslova koncepce rozvoje města byla velkorysá. Nové město vystavěné s pravidelným pravoúhlým půdorysem ulic a obrovským náměstím, větším jako v Českých Budějovicích (zal. 1265), obehnané kamennými hradbami, tvořící nepravidelný pětiúhelník o délce 2.107 m. Opevnění mělo 4 pevné brány, z nichž se zachovala tzv. zámecká brána, dnešní vstup do Muzea J. A. Komenského. Mezi českými hrazenými městy, nepočítaje v to Prahu, byl Brod co do velikosti na čtvrtém místě, na Moravě hned za Olomoucí. V dnešní době je možno spatřit zbytky hradeb v jižní a severní části města a hradební příkop v parku a vedle muzea. Vlivem četných válek, morových ran a požárů nebyla nikdy celá plocha hrazeného města zastavena. Předimenzované náměstí bylo v pozdějších letech středovou zástavbou rozděleno na Horní a Dolní rynk. Součástí města byl i zeměpanský hrad, který zanikl roku 1550. Na tomto hradě byli hosty skoro všichni čeští panovníci. Roku 1428 a 1431 byl zde ubytován Prokop Holý, když vedl husity na Slovensko a v jejich držení bylo až do roku 1435. Naposled hostil hrad krále Vladislava II. s celou rodinou a dvorem v době od sv. Václava roku 1510 do Tří králů 1511.

Z válečných hrůz, které město postihly, se vzpamatovalo a za vzniklého konfliktu s Rudolfem Habsburským hájilo královy zájmy proti Boršovi z Rýzburka. Proto král Přemysl II. osvobodil 5. června 1275 brodské měšťany od placení mýta ve všech svých zemích. Po válce roku 1276 městu, válkou poškozenému, udělil dočasnou úlevu od všech platů a v roce 1278 daroval městu zkonfiskované statky Boreše z Riesenburka včetně vsi Havřic.

První doklad o existenci městské rady je z roku 1297 a tvořilo ji dvanáct konšelů, kteří se po měsíci střídali v jejím vedení. Předsedající konšel měl titul purkmistra. K tomuto datu se také vztahuje první zmínka o městské pečeti. Jsou na ni vyobrazeny tři věže s hradbou. Prostřední, nejvyšší je opatřena otevřenou gotickou bránou, před kterou leží dvouocasý lev. Královy zájmy ve městě hájil dědičný městský rychtář. Jeho moc byla roku 1322 omezena prvním královským hejtmanem Hertlínem. Z počátku se zámožní měšťané hlásili k německé národnosti, ale záhy i ve vedoucí vrstvě obyvatel získali Čechové převahu. V roce 1354 se mezi dvanácti konšely nachází již 7 až 8 českých jmen.

Uherská hranice byla stále neklidná.  V roce 1304 to byl vpád kumánských vojsk, 1315 město obléhal a plenil jeho okolí uherský magnát Matúš Čák Trenčanský a proto, král Václav II. svěřil jeho obranu Oldřichovi z Hradce, který jej držel až do své smrti. Vojenský význam města se projevil za uherských válek, a proto se králové snažili zabezpečit si jeho oddanost. Král Jan Lucemburský při své návštěvě v roce 1325 prodal městu pusté vsi Korytnou a Volenov. Markrabí Karel městu postoupil v roce 1342 zeměpanský dvůr, později nazývaný Králov, s dvěma poplužími. Markrabí Jan dal městské radě v roce 1362 právo, aby celý komorní plat po jeden rok a jeho polovinu dalších šest let upravila ve prospěch města. Nepochybně šlo tehdy o dostavbu městských hradeb.

Ani v 15. století se městu nevyhnuly nepřátelské nájezdy, kruté války a morové rány. Město v tu dobu zažívalo četné hospodářské vzestupy a pády. V druhé polovině trpělo město válkou mezi českým králem Jiřím z Poděbrad a uherským králem Matyášem Korvínem. Po jeho smrti v roce 1490 přechází do vlastnictví českého krále Vladislava II. Ten jej v roce 1506 odkázal do trvalého dědictví Janovi z Kunovic.

V 16. století za vlády pánů z Kunovic (1506 – 1611) prožívalo město hospodářský rozkvět i náboženskou toleranci. V roce 1512 bylo postaveno reprezentativní sídlo Panský dům, v roce 1556 byla dostavěna budova radnice uprostřed dnešního Masarykova náměstí a v roce 1589 byla postavena věž dnešního kostela Mistra Jana Husa. Tento rozkvět netrval dlouho. Jen do začátku 17. století, kdy město ničily katastrofální nájezdy Bočkajovců z Uher provázené četnými požáry.

Nejvýznamnější osobností města je proslulý teolog, poslední biskup Jednoty bratrské, filozof a pedagog Jan Amos Komenský. V tuto pohnutou dobu se, 28. března 1592, narodil v rodině Komenských, Martinově manželce Anně.

Začátkem 17. století, v roce 1611 koupil uherskobrodské panství za 135 000 zlatých Oldřich z Kounic a jeho rod měl město nepřetržitě v držení až do roku 1848. Městu potvrdil všechna privilegia, výsady a povolil svobodu vyznání. V roce 1620 však vyvrcholilo násilné pokatoličťování a mnoho předních občanů hlásících se k evangelické církvi prchlo do exilu za hranice země. Tak došlo k náhlému vylidnění města. Během století zachvacovaly město požáry a město prožívalo období četných útrap. Byly to vpády Bočkajovců a císařských vojsk, zejména však strašná metla moru v roce 1623. Úpadek města nastal po třicetileté válce. Tíživou situaci zvětšily ještě dva požáry v roce 1667 a 1669, který byl obzvlášť krutý. Co nezničily požáry, dokončila průtrž mračen, 9. srpna 1672. V roce 1673 byla dokončena barokní přestavba dominikánského kláštera a kostela Nanebevzetí Panny Marie. Rok 1679 přinesl morovou ránu, na kterou ve městě zemřelo 238 osob. V roce 1681 přivezl z Říma hrabě Dominik Ondřej z Kounic ostatky sv. Justiny, které jsou uloženy v klášterním kostele. Svatá Justina se tak stala patronkou Uherského Brodu. Snad největší ranou byl vpád Tökölyovských vojsk do města v roce 1683, kdy město lehlo znovu popelem. Z farního kostela sv. Jana křtitele shořel svršek věže s krovem. Vyhořel farní dům až na holé zdi, špitál a řada městských domů. Počet obětí podle Letochy bal značný. Pomordovaných křesťanů bylo celkem 168, pomordovaných židů a za městem na valech pochovaných se našlo 200. Celkem bylo zabito 368 osob. Mezi nimi i městský děkan Václav Halámek, purkmistr Václav Manšvet, který byl sťatý v kanceláři a radní Jiří Benedikt. Těžký osud, který postihl občany města, se nevyhnul ani židovskému obyvatelstvu, jehož počet ve druhé polovině 17. století vzrostl. Židé bydleli na předměstí, kde tvořili obec s vlastní samosprávou a školou. Náboženskou obec vedl rabín Naathan Naatha, věhlasný kabalista a zastánce starozákonních tradic.

Počátek 18. století se stal obdobím hospodářského budování města. O novou prosperitu se zasloužil tehdejší primátor Pavel Hájek a městský syndikus a kronikář Václav Letocha. V roce 1703 byly položeny základy nové radnice, na kterou prodal městu Dominik Ondřej z Kounic šlechtický dům, který kdysi patřil panu Kokorských z Kokor. Věž byla opatřena hodinami, vyrobenými uherskobrodským hodinářem Františkem Langem. Pozoruhodný je nápis na menším hodinovém cimbálu: Pax ConCorDet VrbeM – Mír ať se vznáší nad městem. V roce 1723 doplnil hodiny soškou Černého Janka, který zvoní minutu před uplynutím každé celé hodiny. K němu se váže pověst z doby obléhání města Kuruci roku 1704. Jejich útoky trpělo město, pod velením hraběte Vavřince Pekryho, až do roku 1707. Roku 1715 byla na vrchol věže umístěna barokní socha Spravedlnosti s knihou, na které je nápis ConCors DeXtrVM – Ve svornosti je štěstí. Za válečných událostí roku 1945 byla tato krásná barokní socha zničena. V roce 1726 byla radnice dostavěna.

Nebylo ani v tomto období všechno pro město a jejich obyvatele jednoduché. Po nájezdech Kuruců sužuje město v roce 1715 morová nákaza, 1741 – 1742 bylo město obsazeno pruskými vojsky, v roce 1757 řádila zase cholera.

Přes veškeré útrapy byl vybudován roku 1713 útulek pro staré a zchudlé měšťany tzv. Nadační dům, v letech 1717 – 1733 pak nádherný barokní chrám Neposkvrněného početí Panny Marie podle plánů italského architekta Domenica Martineliho, jemuž se připisuje i sloupový sál dnešního Muzea Jana Amose Komenského. Věž vysoká 60 m byla přistavena až v letech 1879 – 1881 podle arcibiskupského architekta Gustava Merety. V roce 1735 – 1737 byla vybudována nová fara v pozdně barokním zámeckém stylu. Na místě staré radnice zbourané roku 1717 vytvořil Josef Antonín Winterhalter nádhernou barokní kašnu se sv. Floriánkem. Jeho díla tvoří spolu se sochařem Benediktem Telčíkem výzdobou klášterního kostela z roku 1756. V roce 1785 byl na horním náměstí vztyčen barokní Mariánský sloup.

V polovině 19. století, roku 1850, se stává Uherský Brod jako okresní město součástí hradišťského kraje. Město se dělí na tři samostatné správní celky: předměstí, židovské město a vlastní město. V roce 1860 byl zvolen starostou města lékárník Matěj Pecháček a to byl průlom v moci německého úřednictva v duchu českého národního obrození. V letech 1883 – 1889 byla budována Vlárská dráha a nádraží v Uherském Brodě, což přispělo k rozvoji podnikatelským aktivit. Nová budova nádraží byla vybudována roku 1927 na jiném místě. Budoval se dřevařský a potravinářský průmysl. Pivo se v Brodě vařilo od počátku městského osídlení a panský pivovar je datován od 16. století. V roce 1883 si jej pronajal František Janáček a v roce 1894 postavil nový moderní pivovar. U příležitosti třístých narozenin J. A. Komenského (1892) byl péčí uherskobrodské učitelské jednoty J. A. Komenský před školní budovou na Horním náměstí odhalen pomník slavného rodáka od akad. sochaře Becka z Kroměříže. V místech kde dříve stávala budova bratrského sboru a škola, kterou navštěvoval mladý Jan Amos Komenský, byla postavena nová budova Reálného gymnázia císaře Františka Josefa I. a slavnostně otevřena roku 1898. Opětovné užívání titulu královské město bylo městu povoleno v roce 1899.

Začátek 20. století se vyznačuje jistou prosperitou. Roku 1905 staví v oboře, nad havřickými vinohrady JUDr. Václav hrabě z Kounic, zámeček, později nazývaný „Pepčín.“  V roce 1906 se staví továrna Jana Briefa na ohýbaný nábytek, v roce 1912 byla založena továrna Jana Kučery na zpracování ovoce, vzniká také rolnický lihovar. V návaznosti na podnikatelskou činnost pokračuje přerod Uherského Brodu na ryze české město. Byla vybudována nová budova měšťanské školy, městská elektrárna (1913) a městská kanalizace. Po skončení I. světové války a po vzniku Československé republiky prožívá město velký rozvoj. Rozmáhá se ve městě čilý stavební ruch, vzniká řada nových firem. U příležitosti blížícího se 330. výročí narození J. A. Komenského byla v roce 1920 na domě č. 201, domnělém rodišti, odhalena československou církví pamětní deska.  U příležitosti 10. výročí úmrtí JUDr. Václava hraběte z Kounic byla na Panském domě, kde zemřel, odhalena v roce 1923 pamětní deska. V roce 1924 navštívil Uherský Brod prezident T. G. Masaryk a v roce 1927 navštívil město potomek J. A. Komenského Jiří Viktor Figulus s dcerou Gertou později provdanou Kallikovou. V roce 1928 bylo veřejnosti odevzdáno nové nádraží, které v tu dobu bylo největším a nejmodernějším nádražím na celé Vlárské dráze. Založením České zbrojovky v Uherském Brodě v roce 1936 se stává město významným průmyslovým střediskem. Prosperita a rozkvět končí 17. března 1939 příchodem německých okupačních vojsk. Již v roce 1940 byly židovskému obyvatelstvu zabaveny obchody a živnosti. Perzekuce se stupňovala a vyvrcholila v červenci roku 1941vypálením židovské synagogy. V roce 1943 pak následovala deportace židovského obyvatelstva do terezínského ghetta nebo přímo do Osvětimi. Město bylo osvobozeno 26. dubna 1945 Rudou armádou.

V roce 1951 byl založen pobočný závod ČKD Praha, nynější Slovácké strojírny.  21. října 1956 byla před muzeem odhalena socha J. A. Komenského, dílo akademického sochaře profesora Vincence Makovského. Památná socha J. A. Komenského z roku 1892 byla přemístěna do Nivnice a před školou je po ní mezi schodištěm volné místo. V roce 1960 byl zrušen okres Uherský Brod.  Následně byly k městu připojeny obce Těšov, Újezdec u Luhačovic a Havřice. Postupně byly budovány sídliště Pod vinohrady, Na výsluní a Olšava. V roce 1972 vyhořel Závodní klub pracujících (Katolka) a nový dům kultury se stavěl od roku 1979 do roku 1985. U příležitosti 400. výročí narození J. A. Komenského v roce 1992 byla otevřena v muzeu J. A. Komenského nová expozice a na Masarykově náměstí byl odhalen prezidentem ČSFR Václavem Havlem obelisk „Cesta světla“ od sochaře Yvana Theimera.

 

2 komentáře u Historie města

  1. opravdová historie UB napsal:

    vidím že se tady znova smráká had opravdovou historií tohoto krásného města, ještě že se opravdové dějiny zachovaly a již se pracuje na jejich elektronické podobě
    https://www.facebook.com/ajax/messaging/attachment.php?attach_id=c93d19b674710c61195e57bcc87b1bb4&mid=mid.1374525179625%3A1fa48b10acab59fc56&hash=AQBRi8n-orNzh-uu

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>